Černé historky
Černá krabička s krvavou skvrnou - to vypadá dost hororově. Nebo kýčovitě?
Po rozbalení nalezneme 50 velkých karet velmi dobré kvality a ve stejné kvalitě provedená česká a slovenská pravidla hry. I když tady nemůžeme mluvit jenom o hře, protože černé historky posouvají hraní na novou úroveň a na hranu žánrů.
Pravidla hry jsou velmi jednoduchá. Jeden hráč se stane moderátorem a vylosuje jednu kartičku. Sám si přečte obě strany karty a ostatním (jednomu až dvaceti hráčů) ukáže pouze lícovou stranu nebo jí jenom přečte. Na této straně je konkrétní černá historka - tedy jenom její konec. Co tomuto konci předcházelo nebo zjistit jak vlastně příběh probíhal, to je úkolem ostaních hráčů. Ti se mohou moderátora ptát tak, aby jim odpovídal "ano", "ne" nebo "není důležité". Kdo jako první příjde na to, jak se celý příběh odehrál, získal bod a hra může pokračovat. Hra většinou probíhá velmi zábavně, a to jak pro moderátora tak pro hráče. Dokonce i pro pozorovatele. Je neuvěřitelně zábavné sledovat myšlenkové pochody jednotlivých účastníků.
Výhody hry:
- Vynikající pro zapálené hráče her i pro úplné odpůrce společenských her. Možná první hra v historii, která dokáže tyto dva tábory stmelit.
- Pravidla jsou asi na 2 minuty. Dokonce i když si je nevyslechnete, příjdete na to pouhým pozorováním hry.
- Do hry mohou hráči (kromě moderátora) libovolně vstupovat a také z ní libovolně odcházet.
- I role pozorovatele je zajímavá.
- Hra nepotřebuje pevné místo - tudíž lze hrát za pochodu, v autě, na pláži, v restauraci, na párty, v čekárně, o přestávce. Jediné, co potřebujete, je vzájemně se slyšet.
- Hra maže rozdíly mezi inteligentnějšími a méně zdatnými hráči - příběhy jsou často postaveny tak, že přísně logické myšlení vás může svést na scestí. Často vítězí fantazie nad logikou.
- 50 příběhů je zábava na mnoho a mnoho hodin. Vyluštění jednoho trvá od 5 minut do cca jedné hodiny.
- Žádné čekání na tahy ostatních hráčů.
Nevýhody:
- Příběhy jsou krvavé, není to hra pro malé děti.
- Pokud byste hráli striktně na body, je těžko říct, kdo je lepší, protože na správnou cestu vás může přivést otázka někoho jiného.
- Stejné karty nelze hrát opakovaně ve stejné skupině.
A co říci závěrem? Hra má ke kýči opravdu daleko. Příběhy jsou zajímavé, překvapivé, hra odsýpá tak rychle, jak hráči chtějí. Skupina se dobře baví, často i hlasitě směje.
